Jaké sankce a možnosti žalob existují?
Porušení pracovněprávních předpisů: Náprava soukromým právem nebo veřejným právem
V Rakousku jsou práva a povinnosti ve světě práce součástí soukromého nebo veřejného práva.
To, zda se pracovněprávní nároky a povinnosti opírají o veřejné nebo soukromé právo, má význam pro právní následky a pro otázku, jakým postupem a za pomoci kterých orgánů mají být nároky a povinnosti prosazovány.
Pokud pracovněprávní předpisy náleží do soukromého práva, prosazují se individuální, občanskoprávní žalobou oprávněného z nároku.
Pokud pracovněprávní předpisy patří k veřejnému právu, kontrolují jejich dodržování úřady. Starají se z moci úřední – i ze své moci – o výkon těchto předpisů, pokud jim je oznámeno případné porušení předpisů.
Individuální, občanskoprávní žaloba z důvodu porušení pracovněprávních předpisů se zaměřuje na rozsudek soudu. Občanskoprávní rozsudek přisoudí oprávněnému z nároku peněžní plnění nebo stav v souladu s právem obnoví jiným způsobem (např. rozhodnutí, že výpověď není účinná).
Naopak porušení pracovněprávních předpisů, které úřady napadnou z moci úřední, vede ke správním opatřením, především k uložení pokuty nebo k zákazu dalšího výkonu pracovní činnosti v daných protiprávních poměrech.
-
Když vyslaní nebo dočasně přidělení zaměstnanci chtějí v první řadě – finanční nebo jiné – vyrovnání za to, že jejich zaměstnavatel nedodržel vůči nim pracovněprávní předpisy, musí zaměstnanci tento nárok na vyrovnání prosadit individuální žalobou u občanskoprávního soudu (pracovní a sociální soud).
- Chtějí-li vyslaní nebo dočasně přidělení zaměstnanci dosáhnout toho, aby – nejen vůči nim, ale i vůči všem dotčeným osobám – byly dodržovány veřejnoprávní předpisy, např. o pracovní době, bezpečnosti a ochraně zdraví na pracovišti, musí se obrátit na správní orgány (informování ústní nebo písemnou formou, trestní oznámení).
Obzvláště důležitým zvláštním případem jsou podmínky minimální mzdy:
Odměňování v souladu s právem má v Rakousku jak soukromoprávní, tak i veřejnoprávní aspekt:
vyslaní nebo dočasně přidělení zaměstnanci / vyslané nebo dočasně přidělené zaměstnankyně mají vůči svému zaměstnavateli / své zaměstnavatelce soukromoprávní nárok na nejméně takový plat, jaký v Rakousku jako minimum předepisuje kolektivní smlouva. V případě, že zaměstnavatel/zaměstnavatelka tento nárok zcela nebo zčásti nesplní, lze na jeho splnění podat žalobu u místně příslušného rakouského pracovního a sociálního soudu.
Současně správní orgány přezkoumají, zda vyslaní nebo dočasně přidělení zaměstnanci / vyslané nebo dočasně přidělené zaměstnankyně tuto minimální mzdu skutečně dostávají.
Zdráhá-li se zaměstnavatel/zaměstnavatelka předložit příslušný důkaz nebo platí-li méně než minimální mzdu, pak toto porušení pracovněprávních předpisů má za následek také právní účinek veřejného práva: Zaměstnavateli/zaměstnavatelce je uložen peněžitý trest a v závažných případech je vysloven zákaz nasazovat po dobu až pěti let vyslané nebo dočasně přidělené zaměstnance/zaměstnankyně v Rakousku.
Přehled o příslušnosti pracovněprávních předpisů k soukromému právu nebo k veřejnému právu, o sankcích a možnostech žalob a o příslušných orgánech veřejné správy najdete zde jako soubor ke stažení.