Platforma o vysílání pracovníků

Jaké sankce a žalobní možnosti existují?

Porušení pracovněprávních předpisů: Náprava soukromým právem nebo veřejným právem

V Rakousku jsou práva a povinnosti ve světě práce součástí soukromého nebo veřejného práva.

To, zda se pracovněprávní nároky a povinnosti opírají o veřejné nebo soukromé právo, má význam z hlediska právních důsledků a z hlediska otázky, jakým postupem a pomocí kterých orgánů mají být nároky a povinnosti vykonávány.

Pokud pracovněprávní předpisy náleží do soukromého práva, prosazují se individuální, občanskoprávní žalobou oprávněného z nároku.
Pokud pracovněprávní předpisy patří k veřejnému právu, kontrolují jejich dodržování úřady. Starají se z moci úřední – i ze své moci – o výkon těchto předpisů, pokud jim je oznámeno případné porušení předpisů.

Individuální, občanskoprávní žaloba z důvodu porušení pracovněprávních předpisů se zaměřuje na rozsudek soudu. Občanskoprávní rozsudek přisoudí oprávněnému z nároku peněžní plnění nebo stav v souladu s právem obnoví jiným způsobem (např. rozhodnutí, že výpověď není účinná).
Naopak porušení pracovněprávních předpisů, které úřady napadnou z moci úřední, vede ke správním opatřením, především k uložení pokuty nebo k zákazu dalšího výkonu pracovní činnosti v daných protiprávních poměrech.

  • Když vyslaní nebo dočasně přidělení zaměstnanci chtějí v první řadě – finanční nebo jiné – vyrovnání za to, že jejich zaměstnavatel nedodržel vůči nim pracovněprávní předpisy, musí zaměstnanci tento nárok na vyrovnání prosadit individuální žalobou u občanskoprávního soudu (pracovní a sociální soud).
     
  • Chtějí-li vyslaní nebo dočasně přidělení zaměstnanci dosáhnout toho, aby – nejen vůči nim, ale i vůči všem dotčeným osobám – byly dodržovány veřejnoprávní předpisy, např. o pracovní době, bezpečnosti a ochraně zdraví na pracovišti, musí se obrátit na správní orgány (informování ústní nebo písemnou formou, trestní oznámení).

Obzvláště důležitým zvláštním případem jsou podmínky minimální mzdy:

Odměňování v souladu s právem má v Rakousku jak soukromoprávní, tak i veřejnoprávní aspekt:
vyslaní nebo dočasně přidělení zaměstnanci mají vůči svému zaměstnavateli soukromoprávní nárok nejméně na takový plat, který v Rakousku jako minimum předepisuje zákon, vyhláška nebo kolektivní smlouva. V případě, že zaměstnavatel tento nárok plně nebo zčásti neuspokojí, lze na jeho splnění podat žalobu u místně příslušného rakouského pracovního a sociálního soudu.

Současně správní orgány přezkoumají, zda vyslaní nebo dočasně přidělení zaměstnanci tuto minimální mzdu skutečně dostávají.
Zdráhá-li se zaměstnavatel předložit příslušný důkaz nebo platí-li méně, než činí minimální mzda, je toto porušení pracovněprávních předpisů spojeno i s právními účinky veřejného práva: Zaměstnavateli je uložena pokuta a ve vážných případech je vysloven zákaz pokračovat ve využívání vyslaných nebo dočasně přidělených zaměstnanců v Rakousku.

Přehled o příslušnosti pracovněprávních předpisů k soukromému, nebo veřejnému právu nebo důsledcích z toho vyplývajících pro výkon práva nabízí tabulka, kterou si lze stáhnout.